Alergická rýma
Označení alergická rýma je nadřazený výraz pro všechny druhy alergické rýmy, které jsou vyvolány ve vzduchu poletujícími alergeny, venku i uvnitř, dále pak rostlinnými pyly, prachovými částicemi. Méně často se jedná o alergii na plísně nebo zvířecí srst. Ty způsobují alergii většinou po celý rok. Častěji také známa jako senná rýma. Jedná se o nejčastější alergii v průmyslově vyspělých zemích. Ovšem spíše než o alergii na seno, hovoříme o alergii také na pylové částice, různé trávy a byliny poletující ve vzduchu. Polinóza neboli sezonní alergická rýma je postižení v období většinou od dubna do srpna, pro které je typický výskyt poletujícího pylu. Při pěkném počasí se mohou pyly pozdně kvetoucích rostlin vyskytovat ještě v září a říjnu. Jsou aktivní a mohou alergikům způsobovat potíže.
Jaké jsou typické příznaky alergické rýmy?
Mezi typické příznaky patří kýchání, rýma, ucpaný nos, svědění, pálení nosu a očí. V případě postižení očí hovoříme o alergické rhinokonjunktivitidě. Mnoho pacientů si přitom ještě stěžuje na nepříjemný pocit svědění nebo pálení v krku, na sliznici hrtanu. Alergická rýma postihuje oblast krku, nosu a uší, někdy i obličejové dutiny. Postižená sliznice reaguje na alergeny zvláště citlivě. Typický je otok s vodnatým sekretem, který zhoršuje dýchání, což může vytvořit podmínky pro vznik infekce.
Tím to ale nekončí. Alergeny mohou migrovat do dolních dýchacích cest, kde rovněž vyvolají alergickou reakci. Alergie postupuje na průdušky, kde může vyvolávat astma. Alergická rýma je tedy hlavním rizikovým faktorem vzniku astmatu, a to až v 80 % případů.
Alergeny zasahují také na kůži. Při vysoké alergenové zátěži během sezonní rýmy dochází v mnoha případech ke zhoršení kožních onemocnění, jako je atopická dermatitida nebo kopřivka. Z pohledu diagnózy a zjištění příčiny alergické reakce, je důležité podrobné vyšetření na alergologii. Cílená léčba je zaměřená nejen na zmírnění příznaků, ale také jako prevence astmatu.
Diagnostika alergické rýmy
Provádí ji lékař specialista alergolog v několika krocích. Hodně zjistí už při pouhém pozorovánmí. Typické jsou totiž příznaky už při pohledu na pacienta. Příčná rýha na kořeni nosu signalizuje tzv. „alergický pozdrav“. Vzniká opakovaným třením špičky nosu dlaní. Pod očima prosvítají tmavé stíny způsobené rozšířenou pletení cév a dýchání otevřenými ústy kvůli neprůchodnosti nosu.
Je třeba vyloučit některé jiné diagnózy, které se projevují podobně. Cílem našeho přehledu však není provádět odlišení od jiných onemocnění a proto se zaměřujeme pouze na diagnostiku alergické rýmy.
Diferenciální diagnostiku by měl provádět alergolog. Součástí vyšetření je podrobná anamnéza a kožní testy, jejichž cílem je stanovit příčinný alergen. Pokud se již objevila reakce těla na alergen, nachází se v krvi zvýšené množství protilátek imunoglobulinů třídy IgE. Jejich hladina však nemusí zcela úplně odpovídat celkovému stavu pacienta a rozvoji onemocnění.
Alergolog odebírá důkladnou anamnézu, která je asi nejdůležitějším vyšetřením. Ptá se na délku výskytu potíží, časovou souvislost s ročním obdobím, na výskyt alergie v rodině – u sourozenců, rodičů. Pátrá po možném výskytu alergenů v blízkosti pacienta, v domácnosti a v širším okolí, kde se pravidelně pohybuje. Je třeba také myslet na to, že projevy alergie se nemusí rozvíjet bezprostředně po kontaktu s alergenem, ale za 6 i více hodin po styku s ním.
Kožní testy. Většina z nás už je zná. Nazývají se vbodové (Prickovy) testy. Určují příslušný alergen pomocí vpichů do kůže, nejčastěji na předloktí nebo také na zádech. Výsledek se odečítá asi po 15 minutách a srovnává se s pozitivní a negativní kontrolou. Za pozitivní se považuje vytvoření pupenu kolem místa vpichu o velikosti 3 a více mm.
Při diagnóze alergické rýmy se také provádějí laboratorní vyšetření, konkrétně přítomnost protilátek IgE (imunoglobulinů E) v krvi. Toto vyšetření má však ne příliš vysokou výpovědní hodnotu. U poloviny alergiků jsou totiž hladiny IgE v normálu. Z pohledu diagnostiky je vhodnější vyhodnocení alergen specifického IgE, který se tvoří pouze po kontaktu se specifickým alergenem. Toto vyšetření nahrazuje kožní testy, a to v případech, kdy se provádět nemohou. V typických případech při onemocnění kůže, v těhotenství nebo při užívání léků tzv. antihistaminik, které není možné před vyšetřením vysadit. Provádí se také pokud se ve výsledcích neshodují kožní testy s anamnestickými údaji.
Ovšem není výjimkou, že se u pacienta nepodaří příslušný alergen vypátrat. Hovoříme pak nealergické neinfekční hyperreaktivní idiopatické rýmě, dříve nazývané vazomotorická.
