Co je chronická žilní nedostatečnost
Co si představit pod pojmem chronická žilní nedostatečnost? Začíná nenápadně, drobnými metličkami viditelnými na kůži. V pozdějším stadiu se mohou připojit pocity těžkých nohou, křečové žíly, otoky kotníků. Dlouhodobý zhoršený odtok krve a zvýšený krevní tlak v žilách dolních končetin může vést až k chronické žilní nedostatečnosti. Ta tvoří až polovinu všech kardiovaskulárních onemocnění v České republice. Víte, jak jí předcházet?
Problém se žílami
Okysličená krev je ze srdce vedena tepenným systémem do tkání, které z ní přijímají kyslík a živiny. Žílami je následně odkysličená krev spolu s produkty látkové výměny odváděna zpět k srdci. Žíly jsou opatřeny chlopněmi, které zabraňují zpětnému toku krve. Pokud dojde k roztažení povrchových žil, nemohou chlopně zabránit zpětnému toku krve a funkce chlopní je tak porušena. Dochází-li k městnání krve v povrchovém žilním systému, objevují se křečové žíly, odborně nazývané varixy.
Projevy žilní nedostatečnosti
První projevy žilní nedostatečnosti se objevují už v rané dospělosti. V této fázi má žilní nedostatečnost spíše kosmetický dopad. Postupně se začíná objevovat pocit těžkých nohou, přidávají se zdravotní problémy v podobě otoků a bolestí nohou a změny pigmentace kůže. Otoky začínají nejčastěji v okolí vnitřního kotníku, následně však postupují na bérce a stehna. Kůže nad varixy je měkká, zbarvená do hnědo-modra a často na ní vzniká ekzém. Bývá také suchá, proto je nutné ji pravidelně promašťovat. Rány v okolí se špatně hojí. Otoky nohou časem oslabují ochrannou funkci kůže a narušují její integritu až do té míry, že může vzniknout bércový vřed, který postupuje až do hloubky tkáně ke kosti.
Riziko trombózy
Při zhoršeném odtoku krve z končetin dochází k jejímu zahušťování. Objevuje se tendence k častějšímu srážení krve s rizikem trombózy. Rizikem trombózy je možnost uvolnění kusu krevní sraženiny, který může putovat do mozku a způsobit cévní mozkou příhodu. Krevní sraženina může také doputovat do větší cévy, například do plicnice a zapříčinit plicní embolii. Hluboká žilní trombóza tak může způsobit akutní a život ohrožující komplikace. K chronické žilní nedostatečnosti pak dochází následkem prodělané hluboké žilní trombózy. Často se proto používá název posttrombotický syndrom.
Kdy navštívit lékaře?
Lékaře je vhodné navštívit ve chvíli, kdy se žíly ozývají častěji a omezují kvalitu života. Zejména je nutné lékaře navštívit, pokud:
- okolí křečových žil je zarudlé,
- kůže na nohou mění barvu nebo se loupe,
- nad křečovou žílou se objevil otevřený vřídek,
- při potížích s chůzí,
- při křečích v lýtku, které se začnou objevovat během spánku.
Jaké jsou možnosti léčby?
Lékař může předepsat léky, které jsou schopny ovlivnit stav cévního systému, tzv. venofarmaka. Spolu s léky je třeba dodržovat různá režimová opatření – vhodný pohyb, vyvarovat se dlouhého stání a vysokých podpatků, dodržovat pitný režim, snížit nadměrnou váhu. Teprve pokud se stav nadále zhoršuje, může lékař přistoupit k operačním metodám.
Cvičení pro podporu zdraví našich žil
V mnoha případech se za křečemi v lýtku skrývají přehnaně namáhané svaly, nebo naopak příliš ochablé. Proto je dobré svaly opakovaně posilovat během dne pomocí různých cviků. Chytněte si pravou rukou každé ráno špičku nohy u ne zcela protažené pravé dolní končetiny a proveďte v této poloze několik hlubokých nádechů a výdechů. Potom si vyměňte stranu a proveďte ten samý cvik s levou rukou a levou dolní končetinou.
